Kolik z vás dnes snídalo? Je libo kola nebo čoko tyčinka?
Tento článek jsem se rozhodla napsat, protože jsem velmi rozčarovaná z toho, jak se dnes žáci na druhém stupni základní školy stravují.
Učím již dvacet let. Vystudovala jsem přírodovědeckou fakultu MU obor biologie a chemie. S metodou MUDr. Jonáše jsem se seznámila nejdříve jako pacientka. Trpěla jsem chronickým chrapotem a migrénami. Chrapot je z hlediska mé práce velmi nepříjemný, protože mě živí hlavně hlas. Hned první detoxikační balíček mi výrazně pomohl. Poradnu proto postupně navštívila celá moje rodina, a já přišla na myšlenku se této metodě začít věnovat hlouběji. Pochopila jsem, jak velmi důležitá může být detoxikace organizmu, ale také to, že bez změny životního stylu, se člověk daleko neposune. Proto velmi negativně vnímám stravování dnešní mládeže.
Mnozí lidé si dnes stěžují, že jsou děti hyperaktivní, neudrží pozornost, že máme mnoho alergiků… . Do těchto stavů se bohužel velmi často promítá strava, kterou svoje mladé tělo živí.
Když položíte žákům na druhém stupni otázku: Kolik z vás dnes snídalo?, jste většinou velmi překvapeni, protože každý druhý odpoví záporně. Proč nesnídáte? Nemám čas. Maminka mi nic nenachystala. Nemám po ráno na jídlo chuť.
Vždy žákům vysvětluji, že lidské tělo si mohou představit jako automobil. Auto, než se rozjede, potřebuje palivo a kyslík. Bez benzínu či nafty se nám nerozjede. Náš organizmus potřebuje také palivo. Naše palivo je potrava. Ta se velmi složitě v našem organizmu rozkládá. Do buněk se dostane ve formě jednoduchých cukrů a zde je v mitochondriích za pomoci kyslíku spálena na oxid uhličitý, vodu a energii!!! Energii, kterou potřebujeme na to, aby naše srdce mohlo pracovat, aby mozek vykonával správně svoji činnosti, aby nám fungovaly svaly, abychom mohli přemýšlet, zlobit … . Bez paliva nám automobil nepojede, bez potravy ani člověk nebude mít příliš mnoho energie. Je pravda, že lidské tělo si při přechodném nedostatku poradí, začne rozkládat zásoby, ale je to pro něj složitější. Důsledkem toho, že žáci nesnídají, jsou někteří spaví a neaktivní. Tento stav se většinou změní po svačinové přestávce, kdy žáci v hojném počtu navštíví školní automat či bufet.A nyní:
Co si žáci v automatu koupí? Mezi nápoji by to vyhrály nápoje kolové. Ty by ale v poslední době být v automatech neměly. Přesto jsou přednostně kupovány nápoje s velkým obsahem jednoduchých cukrů. Co k jídlu? Oblíbené je slané pečivo, bagety, čokoládové tyčinky.
Proč si žáci do školy nenosí svačiny? Mnoho dětí odpoví takto: Rodiče mi svačinu nepřipravili. Nemohl jsem si svačinu udělat, doma nic vhodného ke svačině nebylo. Byl jsem líný si ji připravit. Neměl jsem dostatek času si svačinu udělat.
Jak to uvnitř nás funguje :
Často žákům vysvětluji, že většina nápojů je velmi přeslazena sacharózou, obsahuje barviva a konzervační látky. Bohužel někdy dokonce i umělá sladidla, která mohou způsobovat až neurologické poruchy. Sacharóza je jednoduchý disacharid, se kterým organizmus při rozkladu moc práce nemá. Velmi brzy ji rozloží na glukózu a v této formě vstřebá do krve. V krvi musí být stálé množství glukózy. Když tam glukóza chybí, je to velký problém, když je jí tam mnoho, je to zase problém. Cukr z krve „uklízí“ hormon inzulín, který jakoby otvírá „okna buněk“, aby se cukr dostal na to správné místo, do již zmíněných mitochondrií. Inzulín produkují Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní. Ty při velké hladině cukrů musí produkovat velké množství inzulínu. Poté, co člověk vypije nějaký nápoj typu kofola, coca - cola či sprite, dostane slinivka úplnou facku. Slinivka toho vydrží poměrně hodně, ale jednoho dne toho začne mít dost a my se potom divíme, že tolik lidí má problémy s cukrovkou. Jak příběh s inzulínem pokračuje dále? Inzulínu máme v krvi hodně, ale cukr jsme již uklidili. A co se stane? Dostaneme chuť na další sladké.
V poledne mají žáci obědovou pauzu. Mají možnost se stravovat ve školní jídelně. Obědy jsou tam poměrně pestré, často doplněné zeleninovým salátem. Bohužel ani tuto možnost moc dětí nevyužije. Raději opět okupují automat či bufet. Když jim položíte otázku: Proč se nestravují ve školní jídelně? Většinou odpoví: Nebaví mě stát ve frontě. Obědy mi nechutnají. Rodiče mi obědy nezaplatí. Maminka má odpoledne doma uvařený oběd.
A jak často vypadá situace odpoledne doma? Děti většinou přicházejí domů dřív než rodiče. V případě, že ve škole neměly oběd, mají už takový hlad, že vyjedí všechny sladkosti, na které přijdou. V tom nejhorším případě zasednou k počítači a začnou hrát počítačové hry. Přestanou vnímat čas a s tím všechny přirozené potřeby, které by měly mít – jako je jíst, chodit na záchod, jít ven … .
Děti trpí nutričním stresem
Když stravování dospívajících dětí shrneme, dostaneme se k situaci, že jejich mladé tělo hned od rána trpí nutričním stresem. Jejich tělo by chtělo růst, ale bohužel se mu nedostává základních součástek. Marně v porcích potravy hledá vitamíny, minerální látky a enzymy. Většinou dostane jen velký přísun cukrů, tuků a solí. A my, rodiče, se potom divíme, že máme doma alergika, astmatika, dítě s nízkou imunitou, které je velmi často nemocné… .
V žádném případě jsem se tímto článkem nechtěla dotknout rodičů, kteří vzorně dbají na správnou stravu svých dětí. Ale nezlobte se na mne, tito rodiče jsou stále v menšině.
Mgr. Eliška Musilová