„Až v dospělosti jsem zjistila příčinu svých opakovaných angín v dětství a dospívání.“
„Odmala jsem trpěla opakovanými angínami, které byly tak časté, že jsem desetkrát do roka musela být léčena penicilinem.“ Tak otevírá svoje povídání paní Ivana Buchtelová, odborná poradkyně a terapeutka Body Centra v Brně.
1. Popište nám, jak v dětství probíhaly vaše nemoci a jak často se vracely?
Angíny začaly někdy v mých čtyřech letech a byly tak časté, že se opakovaly desetkrát do roka. Pokaždé mi byla nasazena stejná léčba – penicilin, který nezabíral. Nikdo tomu nerozuměl, ani moje lékařka, která mě už časem ani nepotřebovala každý měsíc v ordinaci vidět a jen mé mamince vystavila recept na léky, které jsme si posléze vyzvedly, takto daleko jsem až došla. Angína byla můj chronický problém. V té době se nezkoumala imunitní slabost, takže jsem nebyla ani poslána na vyšetření na imunologii.
2. Angíny byly váš jediný zdravotní problém v dětství?
Angínami to začalo, ale bohužel to pokračovalo dále. K těmto mým problémům se postupem let přidávaly další potíže, které spolu navzájem souvisely. Začala jsem mít nabourané zažívání, protože ho antibiotika značně zatěžovala, narušila mou střevní mikroflóru. Můj zažívací systém byl plný plísní, začala jsem trpět špatným vyprazdňováním a neměla jsem vůbec chuť na jídlo. Byla doba, kdy jsem pozřela jen tři druhy potravin. Takže další souvislost byla s mou výživou, padaly mi vlasy a byla jsem stále unavená, bolesti hlavy vůbec nebyly výjimkou.
3. Co vám na to radili lékaři?
Lékaři mi doporučovali návštěvy různých ozdravoven, ale to jsem já naprosto odmítala,jelikož moje psychika byla také narušena a odloučení od maminky by mi neprospělo. Tohle vše pokračovalo až do mých sedmnácti let.
4. A co se stalo ve vašich sedmnácti letech?
V té době jsem se seznámila se svým nynějším manželem. Poté jsme začali žít ve společné domácnosti. Toto vše přispělo k tomu, aby mé opakované angíny nebyly tak časté.
5. Takže už jste v té době tušila, že vaše vleklé zdravotní problémy mohlo způsobovatprostředí, ve kterém jste vyrůstala?
Já jsem hodně emotivní člověk, vše dobré i špatné intenzivně prožívám a nejdůležitější emoce, která mě celé dětství provázela, byl bohužel STRACH. „Dnes už vím, že příčinou mých vleklých zdravotních problémů v dětství byl strach.“
6. A co ve vás strach vyvolávalo?
Můj strach pramenil z alkoholismu přítele mé maminky. Teď odkrývám téma, které je pro mě velmi nepříjemné, ale myslím, že může pomoci všem, kteří prožívají podobné věci. Aby věděli, co může vyvolat „pouhý“ strach. Dnes už vím, že jsem si svou nemoc pěstovala, abych byla v bezpečí. Ta nemoc byla pro mě vlastně útočiště, protože když jsem ležela bezmocná v posteli, tak jsem byla chráněna před útoky agrese, kterou vyvolával alkohol. Paradoxně mě to duševně velice posilovalo a nabízelo mi to možnost přemýšlet o tom, co si člověk může a nemůže od ostatních nechat líbit a jak by se měl bránit.
7. Co bylo dál ve vašem životě?
Jak už jsem zmínila, od svých sedmnácti let jsem žila se svým současným manželem, kterého jsem si v jednadvaceti letech vzala a založili jsme spolu rodinu. Rodina je moje životní krédo. Nejprve se nám narodila dcera, poté syn. Díky mým prožitkům byly naše děti vychovávány v harmonickém prostředí, dnes už jsou dospělé, mají svůj život a já se mohu pochlubit tím, že jsem dvojnásobná babička.
„Rodina je moje životní krédo.“
8. Tyto nepříjemné vzpomínky a zážitky z dětství vás přivedly k terapeutické praxi?
Stále mi něco říkalo, že bych měla jít tímto směrem, ale nemohla jsem to ještě přesně pojmenovat. V okamžiku, kdy jsem zjistila, že moje matka onemocněla rakovinou prsu, opět mě přepadl strach, kterého jsem se předtím na nějakou dobu zbavila.Její onemocnění bylo ale natolik agresivní, že v roce 2000 zemřela a já byla zdrcena. V té době nastal zlom v mém životě. Díky mé rodině jsem se začala zajímat o ezoteriku, zabývala jsem se jógou a udělala si dva stupně reiky. To mi ale nestačilo, hledala jsem dál. V roce 2004 jsem začala chodit na semináře a přednášky MUDr. Jonáše. Po absolvování všech zkoušek a získání certifikátů jsem se vrhla do praxe řízené a kontrolované detoxikace. Od té doby působím v Body Centru v Brně. Protože jsem narozena v ohnivém znamení, jsem velmi energická a také empatická, tudíž tuto energii mohu použít k tomu, abych pomohla lidem.
9. Takže to ovlivňuje i váš přístup ke klientům.
Přesně tak. Při rozhovoru s každým klientem chci přijít na úplnou prapříčinu toho, proč má klient například letité ekzémy, ale i jiné chronické potíže. Používám především svou intuici, která mě vždy navede správným směrem.
10. Řeknete nám nějaké příklady z praxe?
Právě s ekzémy mám zkušenost s jednou mladou klientkou, která pracuje jako kadeřnice a problémy s ekzémem měla zejména na rukou. To ji samozřejmě nadmíru omezovalo, protože ruce jsou její pracovní nástroj. Tuto kožní chorobu měla rozšířenou od konečků prstů až po zápěstí a práce s rukavicemi nebyla možná vždy. Zákazníci byli při pohledu na její ruce značně nedůvěřiví, a tím pádem ztrácela své dobré jméno na trhu. Když mi toto vyprávěla, už jsem tušila, že příčina bude tkvět v její psychice, protože vyrážky a ekzémy jsou častým projevem nervového systému. Rozebíraly jsme možnost, zda to nemůže mít od chemie, jako jsou barvy, laky na vlasy, nebo obecně z kosmetiky, která je plná chemie. Zjistily jsme, že zdroj jejích problémů opravdu může být v této chemii, ovšem vzaly jsme v úvahu, že přece ne každá kadeřnice takovéto potíže řeší. Zjistila jsem, že když mé klientce bylo deset let, její maminka tragicky zahynula v autě. Ona se s tím nesmířila a za pár let si její tatínek našel novou přítelkyni, která svou novou dceru nepřijala úplně dobře. Takových příkladů je více. Dostaly jsme tedy pod kontrolu tyto emoce asi po čtyřech kůrách a ty nejhrubší toxiny, ty strachy, nelásku, jsme odstranily. Pracovaly jsme zejména v okolí srdeční čakry, v okruhu ledvin, kde byly usazené stavy úzkosti, také s nervovým a hormonálním systémem – to vše bylo narušeno psychikou. Po roce naší spolupráce se dá říci, že klientka je v rovnováze, v pohodě, má přítele, se kterým bydlí a ekzémy ustoupily.
Dalším příkladem je klientka s Crohnovou chorobou. Zlý manžel způsobil, že poruchy zažívání, které byly dlouhotrvající, dospěly až k tomuto problému. Nejprve jsme odstraňovaly poruchy metabolismu, nastavily potraviny a ke každé kůře jsem přidala emoční preparát. Zatížen byl především VNS, ENS. Klientka se do roka zbavila strachů a stresu a dnes žije bez omezení i „BEZ MANŽELA“ velice spokojeně.
„Emoce nás provázejí celý život.“
11. Říkala jste, že se vašim klientům hodně vydáváte. Co naopak dává vaše práce vám?
Mnohem víc, než byste si mohla představit. To, co vydám já, je jen střípek toho, co dostanu zpět. Největším oceněním je pro mě to, že moje práce je smysluplná, posiluje mě a nikdy nepřestanu být dostatečně vděčná za možnost toto dělat. Pomocí přístroje Salvia mohu přesně určit, které emoce leží na jakém orgánu, který orgán je nejvíce zasažen. Bez přístroje bych mohla pouze odhadovat, jaká emoce hraje roli v našich problémech, ale takto dostanu odpověď přesnou.Díky detoxikaci jsem dnes zdravější než v dětství a mládí, ale hlavně mě provází ta správná emoce, a to je radost. Pro mou celou rodinu je detoxikace životní styl.
12. Můžete ještě uvést nějaký optimistický příklad z praxe, kde tato diagnostika dobře funguje?
Dobré poznatky mám v oblasti detoxikace malých dětí, které ještě nejsou emočně tak zatížené, jsou bezprostřední. Přicházejí třeba děti, které jsou plné hlenu, který jim neustále teče z nosu a očí a není nic krásnějšího, než pak vidět ty děti usmívající se, spokojené a jejich maminky září ještě víc.
13. Bylo by dobré z vašich bohatých zkušeností vytvořit vzkaz pro lidi, kteří ještě váhají s návštěvou terapeuta a odborného poradce.
Zjistila jsem, že i špatné zkušenosti nám mohou být ku prospěchu, mohou nás posunout dále v životě. Každému se může zlepšit zdravotní stav, neexistuje žádné omezení, to je pouze v našich hlavách. Vy, co se trápíte a bojíte, vězte, že může být líp, že tudy může vést cesta k pomoci. Přeji nám všem zdraví a jen ty nejhezčí emoce: radost, lásku a nadšení ze života.
Za rozhovor děkuje
Lenka Vaníčková